Lyže France

Vítejte na stránkách o lyžování ve Francii, které poskytují pravidelný přehled o lyžařských podmínkách a aktuální sněhové zpravodajství z Francouzských Alp a z Pyrenejí. Během posledních let byly nejlepší a nejstálejší podmínky na sjezdovkách zaznamenány v Tignes, Vald´lsere, Flaine, La Rosiere, La Plagne, Alpe d´Huez, Val Thorens a La Drave, představující mix ledovcových středisek, kudy procházejí pravidelně sněhové přeháňky. Nicméně v průběhu kteréhokoliv týdne lyžařské sezóny, můžete také najít skvělé lyžařské podmínky na svazích v jakémkoliv jiném vysoko položeném francouzském středisku, nebo na lyžařských vlecích v nižších polohách, když je špatné počasí.

Sníh mimo sjezdovky ve střediscích jako La Rosiere, Les Menuires, Morzine, Samoens, Les Saisies, Le Grand Bornand, Montchavin/Les Coches a Val d´sere je stálý díky pravidelnému sněžení a pomalému rozježdění ostatními lyžaři. Teplé a vlhké proudy přicházející od Atlantského oceánu mohou přinést výrazné sněžení ve Francouzských alpách ve středisku Chamonix, Argentiere, Flaine a Samoens, ale zároveň mohou výrazně stlačit teplotu pod bod mrazu, takže pokud vyhledáváte prašan, Váš výběr střediska může být klíčový.
Sledujte tedy příspěvky pod novinkami a předpověďmi počasí, které uvádíme pro různé výškové stupně ve středisku.

Francie je jedna z nejlepších světových lyžařských destinací. Nejlépe známé ze čtyř set lyžařských areálů země jsou ty v severních a jižních Alpách, ale několik tuctů lyžařských areálů je také v lyžařských areálech ve Francouzských Pyrenejích a v částech jako je Auvergne a Jura.

Francouzská lyžařská střediska se stala tím, čím jsou dnes za posledních 40 let, tedy později než u třech 3 zbývajících Alpských lyžařských národů.

Poválečné plány lyžování ve Francii měly pomoci zabránit migraci obyvatel do měst a toto úsilí pomohlo k rozvoji lyžařských středisek. Ty vyrostly v největší světové lanovkou propojené lyžařské regiony (Tři údolí – které odjakživa měly 600 km, nehledě na to kolik nových cest přibylo), mají zde největší svah s lanovkou (Chamonix) a samozřejmě 6 z 10 největších lyžařských regionů na světě. Nachází se zde i Val Thorens, nejvýše položené středisko v Evropě.

Nejen velikost, ale i kvalita zařízení dělá mnoho Francouzských středisek tak úspěšných a stále více lidí v nich nachází zalíbení. Konkrétně střediska postavená v 60. letech nebyla vždy pěkná, ale byla navržena funkčně, aby lidé měli přístup na svah či k jiným vymoženostem během pár chvil, zatímco většina středisek v Evropě vyžaduje pracný výstup či svezení skibusem, a pak ještě dlouhou jízdu lanovkou, abyste se dostali na sjezdovku.

To, že se střediska stavěla výše, se dnes nejvíce vyplácí právě z důvodu měnícího se klimatu, kdy lyžařské areály začínají a končí v průměru o 1000 metrů výše, než u běžných areálů. Když v níže položených areálech prší, zde padá přírodní sníh a zatímco jinde je na umělé zasněžování moc teplo, zde se teplota pro využití sněžných děl drží dostatečně nízko.

Ti, kteří tolik nedychtí po vysoké nadmořské výšce a účelně vystavených objektech, kritizují často Francouzská střediska jako bezduchá místa co fungují jen v sezóně a mají vysokohorské ceny a někdy nedostatečný servis. Sjezdovky jsou také kritizovány jako bezútěšné a posazené vysoko nad úrovní stromů.

Když se přímo zaměříme na trh rodin s dětmi, nabízejí francouzská střediska nejvíce komplexní péči o děti a mladistvé a lyžařské školky pro děti od tří let. Děti o několik let mladší než jinde v Alpách však již platí za skipasy, a plnou cenu skipasů platí čerství náctiletí i mladší. Orientace na rodiny se vyznačuje tím, že apres ski je ve Francii spíše výjimkou.

Ačkoliv francouzské lanovky v těchto velkých lyžařských regionech – s výjimkou doby, kdy švýcarský frank má vysoký kurz – patří k nejdražším v Evropě, Francouzi argumentují tím, že si kupujete hodnotu v podobě přístupu k mnoha kilometrům sjezdovek navíc, kde jsou rychlejší vleky než v menších střediscích. V každém případě je tu vždy možnost levnější jízdenky na část místního obřího areálu, který je stejný, nebo je dokonce větší než normální lyžařské středisko kdekoliv jinde.

Je chybou myslet si, že všechna místní střediska byla postavena ve funkčním stylu. Chamonix, Morzine, Val d´sere, Montgenevre (Via Lattea) a mnoho dalších slavných středisek mají jako lyžařská turistická centra dlouhou historii, některá byla původně lázeňskými městy. Megeve se rozvinulo ve 20. letech 20. století jako konkurent St. Moritz Baronem Rothschildem a stále si udrželo hodně ze staré slávy. Např. šéfkuchařů oceněných Michelinskou hvězdou je tu více, než v jiných francouzských střediscích a např. středisko Courchevel, kde nejdražší chata na jeden týden stojí 200 000 liber, se pozvedlo na nejvyšší úroveň v zemi.

Letní lyžování na ledovcích ve Francii od roku 2000 dramaticky upadává. Dříve ho nabízelo 7 – 8 středisek, nyní to jsou pouze tři. Tignes, Val d´sere, a Les Deux Alpes jsou v provozu krátce v červenci a srpnu, a mezi polovinou května, až ke konci června a ani v září se ve Francii nelyžuje vůbec. Od října do konce listopadu je Tignes jediným otevřeným lyžařským areálem.
Pro Brity je Francie nejpopulárnější destinací, kdy za poslední dvě desetiletí francouzská střediska přivítala 40% britského trhu. Pro obyvatele jižní Anglie je snazší se dostat do Alp díky dálnicím od kanálu La Manche a ze stanice St. Pancras v Londýně je také přímý spoj do mnoha francouzských středisek vlakem Eurostar.